8.12.2008Mořské akvárium

 

 

Ve svém článku bych vás chtěl alespoň v kostce seznámit s nejdůležitějšími komponenty

při zakládání mořského akvária.

 

 

Akvárium

 

Pří založení mořské nádrže je zapotřebí, již při lepení akvária, počítat s potřebnými úpravami, jako je navrtání odtokových děr a vlepení přepadové přepážky. Při vrtání odtokového otvoru je nutné zvolit správný průměr 

Přepážka vytvoří prostor před odtokem, který se pak může vyplnit hrubým filtračním materiálem. Zde probíhá část nitrifikace. Na horní část této přepážky musíme nalepit tzv.přepadový hřeben, který je vyroben z plastu a brání nasátí živočichů do odtoku..

Výjimku tvoři  „nano a mikro moře“, které je konstrukčně tvořeno jinak. U těchto nádrží je filtrační prostor součástí akvária, tzn., že filtrační prostory jsou umístěny za dvojitou vlepenou skleněnou přepážkou po celé zadní stěně nádrže. V tomto filtračním prostoru je snížená hladina vody na 8 cm, tak aby bylo možno použít vysoce propracovanou technologii skrápěcích filtrů.    

 

 

Osvětlení 

 

Pro správnou funkci mořského akvária je volba správného osvětlení „životně“ důležitá. Nejedná se jen o intenzitu světelného zdroje, ale i o spektrum.

Nejvhodnější osvětlení  pro mořská akvária lze prakticky rozdělit na :

 

- výbojkové (metalhalogenidové výbojky) 

- zářivkové (speciální zářivky )

 

Výbojkové osvětlení

vytváří při pohybu hladiny (při čeření hladiny čerpadly) přirozený efekt jako při osvětlení sluncem – třpyt vlnek se promítá na kamenech a na dně. Volba výbojkového osvětlení znamená jistě větší požitek z pohledu na akvárium a navíc přiblížení realitě moře. Chcete-li v akváriu pěstovat i korály, je volba výbojkového osvětlení ta nejlepší. Teprve s výbojkami budou koráli prosperovat a růst. HQI výbojky znamenají revoluci v mořské akvaristice,  s tímto zdrojem světla se nejen daří pěstovat i choulostivější druhy, ale dokonce i množit. Výbojkové osvětlení je potřeba umístit výše nad hladinu než zářivky.  

Důležitá je barva spektra – teplota chromatičnosti (14 000 příp.10 000 K nebo 20 000 K), nedoporučuji běžné výbojky s teplotou 5 200 K nebo 4 000 K, i když jsou levné, neboť toto spektrum nemohou koráli správně využít pro svůj růst. Vodní sloupec v moři totiž odfiltruje nejprve červenou a žlutou složku a pro korály zůstane využitelná studená bílá (8-10 000 K) až modrá (do 20 000 K). 

 

Zářivkové osvětlení

je levnějším zdrojem světla. Lze použít v akváriích do výšky hladiny asi 50 cm. Při větších hloubkách je zářivkové osvětlení nedostatečné a vznikají problémy s růstem korálů i udržením některých druhů korálů vůbec. I přes skutečnost, že existují speciální zářivky pro mořská akvária, lze jejich použití doporučit pouze pro malá nebo nízká akvária. Každý centimetr výšky hladiny vody krájí nekompromisně intenzitu světla, a to exponenciálně. Použití zářivek znamená orientaci na správné spektrum (teplota)-   to je modrá  20 000 K, pak bílá se spektrem  10 000 K nebo lehce fialová 18 000 K. Ostatní zářivky jsou pro mořské akvárium nevhodně -  rostou s nimi více  řasy, nerostou koráli apod. I když na pohled vypadá světlo ze zářivky o teplotě 5 200 K (studená denní) podobně jako ze zářivky o teplotě 10 000 K, korál nedokáže teplotu 5 200 K využít  - dalo by se říci, že je vůči tomuto světlu slepý. Na tomto místě je vhodné podotknout, že máme-li osvětlovací rampu s několika takto správně volenými zářivkami, lze ještě přidat jednu trubici na dobarvení korálů v odstínu s nižší teplotou chromatičnosti (kde je více zastoupena červená složka). Bylo odzkoušeno, že např. Acropory, které mají správně volené základní spektrum asi 10 000 K a přidá-li se jedna (stačí opravdu jedna) trubice se spektrem obsahujícím více červené (pro akvarijní rostliny), získají tito koráli výraznější barvu.

 

Moderní zářivky T5 jsou tenké a výkonnější. Lze jimi osvětlovat mořská akvária do hloubky přibližně 60 - 65 cm. Mají vyšší spotřebu, více hřejí a pro hlubší nádrže (60 – 65cm) je třeba použít 6-ti i více trubic vedle sebe.

 

To bylo velice krátké hodnocení světelných zdrojů, více literatura nebo naše konzultace.

 

 

 

Vnitřní vybavení mořského  akvária

 

Dno

mořského akvária je nejčastěji tvořeno korálovou drtí. Tuto drť  je nutné před použitím dokonale proprat. Lze rovněž použít aragonitovou  nebo vápenatou drť. U vápenaté drti si musíte dát pozor na obsah křemičitanů, protože tyto negativně ovlivňují parametry mořské vody. Normální akvarijní písek a křemičité písky pro mořskou akvaristiku nelze použít. Volíme raději drť jemnou, protože do hrubých zapadá více kalu. 

Vrstva drti na dně akvária by měla být minimální.

 

Kameny

jsou důležitou součástí mořské nádrže. Z hlediska složení jsou vhodné vápenaté kameny. Lze rovněž použít tufy, ale zde záleží na místě naleziště, protože ne každé chemické složení je vhodné. Nelze doporučit např. slovenské tufy, neboť obsahují množství měkkých nevhodných příměsí, které jsou vylučovány do mořské vody a znehodnocují ji. Podobné problémy mohou nastat i s lávovými vyvřelinami. Většinou obsahují vysoké množství síry, různých kovů apod. Jen málo lokalit nabízí lávové kameny vhodného složení. Rovněž nevhodné jsou žuly, ruly, křemeny apod. 

Nejlepší jsou pravé mořské rifové kameny. Mají nejen vápenaté složení, ale jsou i vysoce porézní. Plní tedy funkci jak dekorační, tak hlavně biologickou, a to proto, že na jejich  porézním povrchu žijí nitrifikační bakterie. Čím je kámen poréznější, tím více se může usadit bakterií a tím se rovněž zvedá účinnost odbourávání dusíkatých látek. 

Z tohoto hlediska jsou vápenaté hladké kameny méně vhodné. Složením sice odpovídají požadavkům mořské vody, ale nitrifikační bakterie jsou pouze na povrchu kamene, který je nesrovnatelně menší než u porézního rifového kamene.

V poslední době se začínají vyrábět keramické imitace mořských kamenů. Nejen, že jsou velmi věrohodné, ale hlavně mají mnohem více porézní strukturu než obdobné kameny přírodní. Jejich jedinou nevýhodou je poměrně vysoká cena.   

 

„Živé“ kameny

jsou nejlepším doplňkem v akváriu. Dovážejí se za mokrého stavu přímo z moře (obdobně jako koráli) a osazují se do již rozběhnutého mořského akvária, nejlépe asi jeden nebo dva týdny  po napuštění mořskou vodou.

Spolu se živými kameny do akvária dodáme velké množství užitečných bakterií a mikroživota, který urychlí celý proces "záběhu" i celkovou funkčnost akvária. Navíc oživí i svým vzhledem - obvykle bývá porostlý různými duhy řas, hub a osídlen drobnými živočichy.

V posledních letech je trend nejen v sousedním Německu, ale i v ostatních evropských státech akvárium osadit pouze živými kameny. Tyto kameny umožní nejen rychlejší zaběhnutí akvária, ale podstatně pozitivněji ovlivňují i celkovou biologickou funkčnost nádrže. 

 

Pro dekoraci mořského akvária  jsou naprosto nevhodné kořeny, kokosové skořápky apod. 

 

 

 

 

 

 

Filtrace - alfa a omega mořského akvária

 

 

Systém filtrace je u mořských akvárií naprosto odlišný od filtrace u akvárií sladkovodních. U mořské akvaristiky je filtrace kombinací několika způsobů. Nejedná se pouze o mechanickou,  ale hlavně o biologickou filtraci. Celý filtr se tak skládá z několika filtračních sekcí :

 

- mechanická předfiltrace

- odpěňovač

- reefugium - biologický řasový filtr

- biologický filtr - nitrifikační (např. skrápěcí) 

- biologický filtr - denitrifikační 

- biologický filtr pulsní nebo Merlin

- fosfátový filtr

- UV filtr 

- pohonná jednotka

 

 

Filtrační systém se skládá z velké skleněné hlavní nádrže, ve které jsou umístěny jednotlivé filtrační sekce. Sekce jsou zásobovány jednotlivými nezávislými čerpadly. Tato čerpadla zaručí různý průtok  potřebný k danému typu filtrace.

Hlavní průtok vody filtrem je několikanásobně vyšší než jednotlivé filtrační systémy potřebují. Rychlost hlavního průtoku vody je důležitá pro správnou funkci mořské akvária.

U starých typů kaskádových filtrů, kde jsou vlepeny přepážky, mezi něž je vložen filtrační materiál, protéká objem vody celým filtračním materiálem  stejnou rychlostí. Jako  materiálu pro tyto filtry se používá korálová drť, která ale svým mechanickým odporem zpomalí celkový průtok filtrem, tím je systém ochuzen o potřebné množství kyslíku v mořském prostředí, což se u předcházejícího typu filtrace nestane. Z tohoto důvodu jsou zastaralé kaskádové filtry méně vhodné. 

 

 

Mechanická předfiltrace

je odstranění mechanických nečistot, nejlépe pomocí jemné silonové střiže. Tuto střiž je nutno pravidelně ( nejlépe 1 x za týden)  proprat. Tato jemná předfiltrace usnadňuje práci dalším filtračním sekcím.   

 

Odpěňovač

slouží k odstranění  bílkovin a drobných částic nečistot z mořské vody pomocí velkého množství  drobných vzduchových bublin. Čím menší jsou bublinky, tím efektivnější je odpěňování. Organické molekuly se ukládají na rozhraní  voda – vzduch. Vzniká stabilní pěna, v níž se  organické látky shromažďují  a pak  se následně přesouvají do sběrné nádoby. S pěnou jsou odstraňovány částečně i těžké kovy a stopové prvky. 

 

 

Reefugium - biologický řasový filtr

je velkou částí filtrační nádrže.

Jedná se o řasový filtr s podložím, kombinující materiál mořského dna se zeolitovým substrátem, jehož úkolem je absorbovat odpadní látky a dále pomocí bakterií zpracovávat a odbourávat dusíkaté látky z akvarijní vody. Vyšší řasy ( Caulerpy) rostou na tomto podloží a starají se o zpracování dusíkatých látek a fosfátů. Těmto řasám se svítí 24 hodin denně pro zajištění optimálního růstu i udržení vyššího redoxního potenciálu v akvarijní vodě.

Zdálo by se, že tento řasový bahenní filtr stačí, jak doporučují autoři tohoto systému, ale praxe ukázala, že je více než vhodné jej kombinovat s dalším biologickým filtrem, který doplní jeho funkci. Refugium je tedy vhodný doplněk filtrace, ale na základě osobních zkušeností se odvažuji tvrdit, že samotné je nedostačující.

Jeho odbourávání NO2 je pomalé a v riffové nádrži s rybami nepostačuje. Velmi vhodným doplňkem je proto biologická skrápěčka. Filtr, který dokáže poměrně rychle přeměňovat jedovatý amoniak a dusitan NO2 na méně jedovatý dusičnan NO3. V praxi je tento systém velice často používán a jeho účinnost je vynikající.

Kombinace těchto filtračních metod je velice účinná. Vždy záleží také na velikosti jednotlivých sekcí a objemu náplně, také na druhu materiálu (poréznosti). Pro správnou funkci reefugia je nutný vysoký průtok vody filtrem (průtok je dán empiricky dle průřezu filtru).

 

Biologický filtr - nitrifikační (skrápěcí)

Použití skrápěcích biologických filtrů je jedním z nejúčinnějších řešení odbourávání dusíkatých látek, neboť nitrifikační bakterie potřebují ke své činnosti velké množství kyslíku. Tím, že filtrační materiál je nad úrovní hladiny a voda je na materiál rozstřikována (náplň je skrápěna), docílíme velký přísun kyslíku pro bakterie, které se v takovém prostředí více pomnoží a účinnost filtrace je nesrovnatelně vyšší než u filtrů s náplní  ponořenou. 

Staré typy filtrů (kaskádové apod.) mají velkou nevýhodu v tom, že filtrační materiál je ponořen pod hladinou, přísun kyslíku k bakteriím je minimální, a tak i účinnost filtrace je malá. Skrápěcí biologický filtr je tvořen kazetově tak, aby bylo možno jakoukoli kazetu vyjmout a materiál vyprat či vyměnit.

Voda, která přichází do těchto biologických skrápěček je mechanicky jemně předfiltrována, čímž je zaručena dlouhá životnost filtrační náplně. Jemné póry se nezacpou a udrží si vysokou účinnost (velkou plochu). Biologický filtr má svoji nezávislou pohonnou jednotku.

 

Některé používané materiály pro biologické filtry :

BIOPORON - fy.PREIS  SRN,  uměle tvořená hmota  s filtrační plochou pro usídlení bakterií  asi 460 m2 na 1 litr hmoty.

GRANOVIT - fy TUNZE SRN, uměle tvořená hmota s filtrační plochou pro bakterie 400 - 450 m2 na 1 litr hmoty.

EHFISUBSTRAT- EHEIM, uměle vytvořená hmota s filtrační  plochou asi 450 m2.

LAVAPLAN-PREIS granulovaná láva s filtrační plochou asi 300 m2 na 1 litr hmoty.

KERAMIKA  s filtrační plochou  250-400 m2 na 1 litr hmoty

NITRAT SPONGE přírodní materiál s plochou 300-350 m2/l

ZEOLITOVÁ DRŤ s filtrační plochou 250-300 m2/1l

KORÁLOVÁ DRŤ filtrační plocha  asi 100 – 150 m2/1l, poměr povrchu k objemu materiálu je nevyhovující.

BIOKULIČKY (plastové ježkovité kuličky) povrch kuličky je relativně malý, proto jsou potřebné velké filtrační objemy

BIOAKVACIT jako doplněk filtrace nebo podloží pod materiál. Pro relativně malou plochu není vhodný jako hlavní filtrační médium.

 

V poslední době je na trhu velké množství komerčně vyráběných tekutých přípravků s nitrifikačními i denitrifikačními bakteriemi, které podstatně zlepší funkci biologických filtrů a rovněž pomohou  urychlit  záběh  nového  akvária. 

 

 

Biologický filtr - denitrifikační

Jeho úkolem je snižovat množství dusičnanů NO3 v akvarijní vodě. Vysoké hodnoty dusičnanů způsobují v akváriu problémy s nekontrolovaným růstem řas a zhoršují růst korálů. Pokud překročíme hodnotu 20 mg/l, můžeme u některých tvrdých korálů pozorovat jejich odumírání, u měkkých korálů je tato hodnota vyšší, nejvíce dusičnanů snášejí ryby. I tak bychom v akváriu neměli mít vyšší hodnotu NO3 jako 50 mg/l. Vezmeme-li v úvahu, že norma pro pitnou vodu je 50 mg/l, pak vidíme jak důležité je snižování NO3 i používání demineralizované vody, která by měla být prostá dusičnanů. S profi testy Salifert jsem naměřil hodnotu NO3 ve vodovodní vodě v Brně 50 mg/l. 

Bezchybně funkční akvária mají hodnotu NO3 mezi 2 a 10 mg/l a lze udržet i méně.    

Denitrifikační filtry pracují při velmi nízkém redoxním potenciálu ( od –100 až do –250 mV) – v bezkyslíkatém prostředí.  Průtok vody přes tento filtr je velice malý, záleží na konstrukci filtru a může být např. 2 nebo 4 litry za hodinu. Jako nosné médium je použitý porézní substrát, na kterém se usadí denitrifikační bakterie, které potřebují k výživě uhlík. Ten je nutno dodávat do filtru ve formě pevné (komerčně vyráběné) případně i tekuté. Pro správnou funkci denitrifikačního filtru je bezpodmínečně nutné dodržet správný průtok vody tak, abychom redoxní potenciál ve filtru neměli ani vyšší (hodnoty kolem nuly), ale také ani menší než –300 mV.  V obou případech může takto chybně nastavený filtr spíše uškodit. Máme-li hodnotu redox potenciálu vyšší, nemusí proběhnout proces denitrifikace až do konce a může z filtru unikat nebezpečný dusitan NO2 nebo dokonce amoniak. Při nižším redoxu než – 300 mV může zase vznikat sirovodík. Proto používejte pouze vyzkoušené typy filtrů, které zaručí bezchybný provoz.   

 

Biologický filtr pulsní 

je zdokonalením skrápěcího filtru. Tento pulsní filtr je výsledkem mého vlastního vývoje a produktem mé firmy. Je dodáván pro výrazné posílení výkonnosti filtračního zařízení, případně může sloužit jako hlavní část nitrifikace ve filtru. Nahrazuje funkci pobřežních vln, které v pravidelných intervalech zaplavují písek pobřeží a dále odtékají, čímž je neustále písek zásobován živinami s novou vodou. Voda odteče, tím substrát (písek) získá kyslík (dýchá) a tím i lepší schopnost odbourání nečistot (bakterie potřebují dýchat kyslík).  Zaplavení na 100 %  a pak úplné odtečení vody dává tomuto systému nejvyšší účinnost při likvidaci dusitanů - NO2. Tyto pulsní filtry jsou řízeny elektronicky.

Merlin pracuje na jiném principu, ale je stvořen opět pro odbourání NO2. Ve vysoké koloně (hranol nebo válec) je tlakem promýván jemný písek odspodu nahoru (odtok je v horní části filtru) pomocí trysky a tlakového čerpadla. Písek je v neustálém pohybu, víří a zrnka se o sebe jemně otírají. Na povrchu zrnek sídlí nitrifikační bakterie, které průtokem získávají kyslík. Navíc obrušováním starých vrstev bakteriálních kolonií je tvořena neustále nová vrstva bakterií. Účinnost je výborná, systém chce dobré seřízení pro správný chod. 

 

 

Fosfátový filtr

je filtrační kolona s čerpadlem pro odstranění škodlivých fosfátů PO4 z vody. Je velice důležité zařadit tento filtr do systému mořského akvária. 

Otázka fosfátů  byla a je podceňována.  Jejich  vysoký  obsah  v nádrži (optimální hodnota je 0 – 0,3 mg/l)  vede k úhynu bezobratlých a následně i ryb. Ryby sice snášejí  hodnoty 0,75-1 mg/l, ale např. tvrdí koráli negativně reagují již od hodnot 0,2 mg/l a je vhodné je pěstovat při hodnotách 0.05 i méně.  

Jako náplň lze použít komerčně vyráběné náplně, např. Antiphos, Rowaphos. Náplň je po vyčerpání nutno vyměnit. Existuje i tekutá forma přípravku – DispoPhos od fy Coral-shop.

 

UV filtr

Průchod vody okolo trubice vyzařující UV záření zajistí odstranění škodlivých bakterií, původců nemocí a volných řas. Má význam hlavně pro ryby u kterých snižuje riziko onemocnění. UV sterilizace vody může být zapojena na výtoku z filtru.

 

 

Pohonná jednotka

je tvořena jedním nebo dvěma tlačnými čerpadly. Čerpadla by měla být správně dimenzovaná na velikost nádrže.   

 

 

 

Další způsob filtrace, který používají konkurenční firmy jako je vnější kyblíkový filtr pro sladkovodní akvária např. typ. TETRA, FLUVAL, RESUN, apod  nepoužíváme, i když jsou cenově velice výhodné, ale nevhodné jako filtr pro mořské akvárium. Jejich objem je velice malý a filtrační hmota jen v ponořeném stavu, voda nemá možnost různě rychlého průtoku materiálem, který je důležitý pro správné odbourání nečistot. Dále se vyhýbáme zastaralým způsobům konstrukce vnějších filtrů jako je kaskádový filtr s vlepenými přepážkami. V tomto filtru je filtrační materiál (nejčastěji používaná korálová drť )  zcela a trvale ponořen. Je vsypán mezi skleněné přepážky, které jsou svisle vlepené do filtru a voda jím prochází odspodu nahoru a obráceně v další sekci až na konec filtru. Nevýhodou je velký mechanický odpor náplně filtru, takže nelze zvýšit celkový průtok vody na požadovanou hodnotu. Dalším problémem je spotřeba kyslíku už v prvních sekcích filtru.

 

Pro volbu filtračního zařízení je důležitá skutečnost, kolik ryb bude v nádrži chováno. Budou-li v akváriu pouze koráli a další bezobratlí, filtrace postačuje v základní nebo minimální variantě. Při osazování rybami hraje roli počet a velikost jednotlivých chovanců, jedna velká ryba může znamenat totéž jako hejno 10-15 ti drobných ryb. Tuto záležitost je nutné prokonzultovat dříve, než se zvolí daný systém filtrace. Pro případ budoucího zarybnění nebo jistoty, aby systém dobře pracoval, je vždy lepší zvolit výkonnější filtraci, která nikdy není na škodu. 

 

 

Technické vybavení

 

Proudění 

 

V mořském akváriu musíme vytvořit proudění vody, bez kterého by život v něm nemohl správně fungovat. Pro ryby stačí plynulé jednosměrné proudění, které vytvoříme čerpadlem např. v rohu nebo u bočnice akvária.

Pro korály je třeba vytvořit složitější průběh proudění vody správným směrem, se správnou intenzitou. Velmi vhodné je směr proudění v pravidelných intervalech měnit. Nejde o rozvíření vody mnoha čerpadly různými směry, ale o systematické proudění, měnící směr závisející na tvaru nádrže a jejího reliéfu. Intervaly  přepínání soustavy čerpadel jsou řízeny elektronicky. Tím vytvoříme imitaci mořského příboje, koráli budou ovíváni proudem střídavě  z obou stran a vznikne přirozené prostředí nejen na pohled. Díky němu se bude  zvedat kal ze dna nádrže,  který může filtr   snadněji nasát.

V poslední době se na trhu objevila nová čerpadla Streamy (Tunze, Marea, Hydor), která zdokonalila proudění v akváriu. Namísto klasických čerpadel s relativně nízkým výkonem lze použít konstrukčně odlišné Streamy. Klasická čerpadla vytvářejí úzký proud vody a tím vznikají nebezpečné střihové proudy. Čerpadla nové generace mají vysoký výkon a vytváří široký proud, který lépe vyhovuje  živočichům v akváriu.

 

Dalším vybavením akvária může být automat na dopouštění odpařené vody. Během provozu nádrže se odpařuje voda (pouze sladká - soli ve vodě zůstávají), kterou je nutné  pravidelně dolévat, čím častěji, tím lépe. Odparem vody se totiž zahušťuje vodní prostředí akvária a změny hustoty živočichové špatně snášejí. Obzvláště koráli. Čím choulostivější korál, tím více jej změna hustoty může poškodit.

Vody se denně může odpařit i několik litrů. Záleží na velikosti akvária. U větších nádrží to může být  5 i více litrů denně. 

V této souvislosti doporučuji dolévání demineralizované vody (pomocí reversní osmozy), neboť vodovodní voda obsahuje nežádoucí příměsi a látky, které by se časem v akváriu koncentrovaly. 

 

Ca (vápenný) reaktor

je zařízení na doplňování vápníku Ca a zvyšování uhličitanové tvrdosti (pufrování vody). Při jeho použití  již není nutné dávkovat vůbec žádný KH Buffer ani Ca. V běžném provozu akvária  obsah uhličitanů rychle klesá, třeba až na hodnotu KH 5  st.něm., což po nějakém čase způsobuje problémy. Proto se doporučuje  udržovat hodnotu KH v rozmezí 8 - 10 st.něm.  

Spotřeba KH Bufferu pro zvyšování uhličitanové tvrdosti je značná. Pak oceníte vápenný reaktor, neboť s jeho použitím dokážete lehce držet správné hodnoty KH. 

 

Výběr správných druhů ryb a korálů je závislý na typu a velikosti nádrže. V naší prodejně Vám rádi  poradíme, který druh ryby nebo korálu je pro Vaši nádrž nejvhodnější a jak lze jednotlivé druhy kombinovat. 

Pokud vás problematika mořského akvária zaujala, můžete se obrátit na naši firmu. Rádi poradíme  a  pomůžeme  sestavit  mořský komplet,  případně  jej  zhotovíme  tzv. na klíč.

 

 

 

                                                                                                              Ing.Josef Vala

 

 

zpět na přehled článků